Aktuality:Osobní stránka na adrese: Vazon.svet-stranek.cz

Na poslední únorový den,už konečně musím přidat nějaké příspěvky na stránky. Před několika dny jsem sice něco napsala,ale vůbec se mi to neuložilo :-( Ono stejně v tomto nezáživném zimním období není co psát. Tak možná akorát to,že buď je umrzlo nebo spousta bláta. Počasí v přípravě koní na dostihy docela přeje,uvidíme,kolik napadne sněhu,jak v předpovědích slibují. Radost z něho tedy nemám,ale lepší než holomrazy,které panovaly několik posledních dní. Po obědě to většinou povolilo,tak jsme mohli odpoledne s několika koňmi zkusit první větší objemové práce na dráze. Vytáhli jsem hlavě adepty na delší tratě,abychom prověřili,jak na tom jsou s dechem. Potvrdilo se,co jsem si uplynulé měsíce myslela a sice to,že je na tom nejlépe Tiggy. Také mě potěšilo to,že kluci nebyli skoro vůbec unavení. Uvidíme,jak se budou koně tvářit,až začneme rychlostní trénink. Ten přijde na řadu až nakonec,kdy budeme znát konečné propozice a naplánujeme dostihy. Zatím je ještě času dost,ale pomalu zase zprovozním stránku s "Dostihovými zprávami".Uteklo to šíleně rychle,teď musíme také dokončit údržbu nášeho "nového" přepravníku,aby se kluci a snad jedna holka na dostihy vůbec dostali.

Konečně jsem se po 14ti dnech dostala k tomu,naspsat nějaký nový příspěvek. Neměla jsem na to v posledních dnech sílu a ani pomyšlení. Pře 14ti dny mě totiž napadl v krku zákeřný streptokok a týden jsem se trápila s takovou bolestí v krku,že už jsem nemohla ani pít. Koníci museli dostat týden nuceného odpočinku ve výběhu,obden jsem jedokázala vystřídat v kolotoči a to bylo z mé strany všechno. Takhle rozlámaná a nemocná jsem byla naposledy tak naposled před 15ti lety. na ježdění jsem fakt sílu v sobě nenašla.Myslela jsem,jak budou kluci závodníci rádi,že si po měsíci pravidelného tréninku trochu odpočinou,ale spíš mi po několika dnech připadli nějací smutní a otrávení. Nakonec jsem asi po 8 dnech trápení dostala konečně antibiotika a hned druhý den mi už bylo skoro dobře a naši kluci a jedna zlobivá holka se mohli vrátit vesele do pracovního procesu. Musíme využít počasí,kdy se dá bezpečně cválat,protože kdo ví,co bude za týden. Má začít zase mrznout a pokud nenapadne sníh,tak budeme rádi za vyklusávání v hale. Pokud to půjde,chtěli bysme vyrazit hned na jaře na dostihya,ale většina koní má letos abnormálně hustý a dlouhý kožich a vůbec nevypadají,že by se ho chtěli začít zbavovat.

Zima se dlouho neohřála nebo spíš vlastně ohřála :-) Téměř 20cm sněhu bylo za dva dny rázem pryč a během několika dní bylo z mínus 20ti stupňu plus 10. Musím tedy pochválit naše rosničáky Tropíka,a Bertíka,jelikož se opět nemýlili a ještě když mrzlo,začaly se znich záhadně sypat chlupy. Oni si všichni koníci asi myslí,že už přišlo jaro. S teplým počasím do nich vstoupila zázračná energie. Trop mě včera v terénu málem odvezl,kobyla mě dneska málem shodila,když při každém sebemenším zašustění házela jednu otočku za druhou. Při jedné už jsem něměla třmeny,až na poslední chvíli mě před vystoupením ze sedla zachránil se štěstím nahmataný nákrčák. V jarních radovánkách vede ovšem Twinky a není daleko k tomu,že mu začnu opět říkat "Sviňky". Včera vyváděl na vyjížďce takové rodeo,jaké jsem za svůj život v sedle asi ještě nezažila. Ne,že by se mě pokušel shodit schválně. Na jeho jedinou obhajobu bych řekla,že to bylo z radosti. Ovšem já moc velkou radost neměla,létala jsem možná 2,5 metru vzduchem a tohle rodeo je můj rekord,co jsem useděla,i když jsem jednu chvíli měla hodně na mále. Při jedné ze sérií hrbáků mi dokonce vypadl z kapsy miobil,který jsem musela jet ještě večer s Bertíkem hledat. Pátrání bylo naštěstí úspěšné,ale na vyjížďku s Twinkym dlouho nezapomnenu...

Na pořádnou zimu už jsme si za posledních pár let docela odvykli. Za těch několik mrazivých dní už se těším,až se teplota zase vrátí k normálu. Nebude to naštěstí asi dlouho trvat,podle předpovědi počasí by už příští víkend mělo být skoro 10 stupňů nad nulou. Právě se mi zdálo divné,když jsem dnes ráno čistila Tropa,že docela masivně pouštěl chlupy. Dokonce z Anděla a Radbula,kteří bydlí narozdíl od Tropa v chladnější stáji,vypadlo při čištění několik chlupů. Hned mě napadlo,že koně určitě cítí teplejší počasí. Když jsem pak v poledne viděla onu předpověď,bylo mi to jasné hned. Že už by bylo jaro a žádná zima nepřišla,se mi však věřit nechce,i když bych se teda vůbec nezlobila. Trénink ve sněhu se mě i koníkům sice líbí,ale pokud jsou takové velké mrazy,tak se stejně s koňmi nic moc dělat nedá. Na temperamentu koní je to hned poznat,že ještě nedostávají tolik práce,ale zase mě těší,že i když všichni pravidelně lehce trénují,není na nich zatím znát únava. Někteří i pěkně pod sedlem vyhazují,jako třeba Twinky a klisna Indian Lass. Jakmile mají začít cválat,jsou pořád ve vzduchu. Plní energie je i Tiggy a je příjemné pozorovat,jak každým přibývajícím rokem koníci sílí. Práce,která jim za mlada dělala problémy zvládnout,je pro ně teď úplná hračka.